Pro z Pmskho podzm??

Zmek

Vesnice se pvodn nazvala Nzk Pn a pipomn se od roku 1378, kdy ji vlastnil Pek Pn z Pna. Byla vak rozdlena nejmn na dv sti. Zdej tvrz vznikla neznmo kdy, snad v prvn polovin 15. stolet. Pipomn se a v roce 1842.

15. - 18. stolet

V letech 1405 a 1417 vesnici drel Jan z Nzkho Pna a pozdji Mikul z Pna, kter vak opustil echy a v roce 1439 pobval v Kladsku. V roce 1482 tvrz patila Vclavu Dontovi z Tchlovic (zemel 1532) a jeho en Elice z Neetic a kolem roku 1510 Diviovi Boharyskmu z Hrdku. Od Diviova syna Boka koupilo Doln Pm v roce 1535 msto Hradec Krlov. Tvrz zstala neobydlena a zpustla. Jednalo se pravdpodobn o vodn tvrz, stvala nkde v mstech domu p. 28, kde se dnes k "Na tvrzi".

Po nespnm povstn proti Ferdinandu I. V roce 1547 Hradec Krlov o Doln Pm piel. Velmi krtce ho drel Jan z Perntejna a jet tho roku jej koupil Holec z Nemoic (zemel 1556), kter postavil Doln Pm jin od msta pvodn tvrze tvrz novou. Vlastnila ji pak Holocova dcera Kateina a od roku 1570 jej manel Jan mlad Hamza ze Zbdovic (zemel 1578). Po Kateinin smrti v roce 1586 prodal Myslibor Hamza ze Zbdovic, poruk nezletilch ddic, zdej sdlo Vclavu starmu Zrubovi z Hustan, kter v roce 1616 provedl opravu tvrze.

Bhem ticetilet vlky vak znan utrpla. Roku 1626 ji vnukov Vclava Zruby z Hustan opevnili a dobe vybavili. Ke tvrzi tehdy nleel i dvr a hospodsk budovy. O jej vstavnosti svd i to, e bvala nazvna hradem. Majetku se ujal Vilm Felix Zruba z Hustan, kter je roku 1650 - ji znovu zpustl - prodal sv seste Magdalen, manelce - Oldicha Linharta v Vinoe na Popovicch.

V letech 1661 a 1677 vlastnil Doln Pm jeho syn Julius z Vinoe a po nm Rudolf z Vinoe, kter vak jet v roce 1677 v Hradce Krlov bez potomk zemel. V zvti odkzal Doln Pm krlovohradeckm jezuitm , kte ho dreli bezmla sto let. V letech 1681 a 1714 provedli rozshlou pestavbu renesann tvrze v barokn zmek. Na pestavb se podlel tak proslul italsk architekt Carlo Antonio Lurago.

Po zruen jezuitskho du se v Dolnm Pm vystdalo vce majtel. Dne 20. bezna 1775 se do Dolnho Pma rozlo selsk povstn a vzbouen poddan zmek vyplenili. Snad po tto udlosti dolo k nkterm pravm.

19. stolet

V roce 1806 zmek koupili Vclav Klement a Vclav Slivensk, v letech 1811 a 1816 jej vlastnil Jan Reidl a po nm Frantiek Reidl, jeho syn. Ten provedl rozshl pravy v okol stavby: zlikvidoval star pkopy a valy a zdil zahradu. V letech 1842 a 1843 dolo k novm pravm interiru a exteriru, mj. bylo pistavno druh patro nad stedn sti zmku.

Za rakousko-prusk vlky v roce 1866 zde byl umstn vojensk lazaret a stavba byla znovu pokozena. V roce 1879 prodali Reidlov zmek Janu Harrachovi. Ten provedl opravu sdla a umstil zde lesn ad, byty ednk a skladit. Zruil kapli sv. Frantika Xaverskho, vysvcenou v roce 1714, zahradu a park. Roku 1885 bylo tak sneseno druh patro stedn sti stavby. V roce 1936 byly opraveny fasdy.

20. stolet

V roce 1945 byl zmek Harrachm zkonfiskovn a jeho interiry vetn bval kaple znovu upravovny. Byly sem umstny byty, mstn nrodn vbor a pota, dnes se v zmku nachz obecn ad, knihovna, byty. Zmeck kaple slou po rozshl rekonstrukci k podn koncert a dalch spoleenskch akc.

P obecnho adu byla roku 1991 opravena pokozen stecha a v obnovena eln fasda.

A do roku 2000 se postupn zmek opravoval:
rok 1992 - severn fasda
rok 1993 - jin fasda
rok 1994 - zpadn fasda
3.7. 1994 zmek sten vyhoel (byt pana Vika a st stechy). S pispn okresnho adu a pojiovny (1,5 milionu korun) se rozhodlo, e se vymn cel stecha a provede statick zajitn. Celkov nklady byly vysleny na 3,5 milionu korun. Stavebn prce, kter provdla firma Stavos Nechanice, probhaly od 16.9. do 23.12. 1994. V prbhu dalch let byl opraven cel obvod zmku - fasdy a byly provedeny nkter vnitn pravy. Finann i stavebn nejnronj byla rekonstrukce bval zmeck kaple, kter do t doby slouila jako byt manel Kamenickch. Nklady doshly 700 tisc korun. Byt pro manele Kamenickch se zrekonstruoval z bvalho obecnho adu a ten se naopak pesthoval na zmek, kde sdl doposud.

V roce 1999 se nkladem 250 tisc korun zdilo sociln zazen pro nvtvnky kaple a v roce 2001 kuchyka pro oberstven pi podn kulturnch akc. Je vak nutn dodat, e z velk sti opravy financoval refert kultury Okresnho adu Hradec Krlov. Celkov nklady - a to i na rekonstrukci esti zmeckch byt - inily pes 10 milion korun. Bylo by vak teba pokraovat ve financovn vnitnho i venkovnho vzhledu, aby za njak as pamtka nedopadla jako na potku 90. let.

Zdroj z http://www.dolni-prim.cz/volny-modul.php?id=2

© Copyright by Maši